Prosinec 2009

Noční ochromení

19. prosince 2009 v 19:55 | Fox Mulder

Noční ochromení

Zkušenost s nočním návštěvníkem má i paní J.H. z Ročova. "Někdo" jí navštívil už dvakrát.Porvé se stalo v roce 1989.Paní J.H. vypráví:

"Vzbudila jsem se mezi půlnocí a ránem.Ležela jsem uvolněně na zádech,roztažené nohy,ruce rozhozené.Otevřela jsem oči, a najednou vidím že se otevírají dveře do ložnice kde jsem spala.Jenže z ničeho nic jsem nemohla pohnout hlavou,rukama ani nohama.Mohla jsem hýbat jenom očima.Pocítila jsem ohromný strach.Sledovala jsem koutkem oka jak někdo vchází do ložnice a jde kolem první válendy směrem k mým nohám.Tam zůstal chvíli stát a pak byl najednou pryč,s ním i ten hrozný strach a já znovu mohla pohnout."

Paní J.H. si umínila, že pokud by se někdy něco podobného opakovalo,pokusí se ochromení ze všech sil vzdorovat a překonat jej.Na tuto situaci čekala 2 roky.Tentokrát ji někdo navštívil když si odpoledne zdřímla,jinak vše proběhlo úplně stejně jako minule.Ani tehdy se paní navzdory svému úsilí nedokázala sebemíň pohnout.Neposlechl jí ani jeden její prst,nemohla polknout.Byla zase zcela ochromená.Poté zase zmizel.Postavu paní nedokázala popsat ale tvrdí že nevypadala jako "typický" stříbrňák.

Osobně si myslí že paní J.H. viděla nějakého ducha,ale ne mimozemšťana.Ochromení si mohla způsobit více méně sama,protože měla tak velký strach že se nemohla pohnout.







kužel světla

19. prosince 2009 v 13:07 | Fox Mulder
Únosy a ublížení

kužel světla

K tomuto setkání s "cizinci" došlo v první polovině června 1993.Paní J.M. (důchodkyně) si již přesné datum nepamatuje,ale je si jistá že to bylo v noci ze středy na čtvrtek.

Paní povídá toto:
"Byl to Normální den jako každý jiný.Večer jsem usnula a najednou mě vzbudil zvláštní pocit,jako by u mě někdo byl,ale byla jsem doma sama,manžel byl mimo domovProbrala jsem se a otevřela jsem oči.Myslela jsem že už je ráno,ale na budíku bylo teprve půl třetí.Říkám si: je půl třetí a tady je takové světlo.Vstala jsem a roztáhla závěsy na okně v ložnici.Zjistila jsem že to světlo není normální.Bylo hrozně zelené.Přešla jsem z ložnice do obyváku,a když jssem vstoupila mezi dveře,zaznamenala jsem podivný tělesný stav-byl to mimořádně silný pocit.Připadalo mi jako bych našlapovala na hodně nafoukané matrace,jako bych se někam propadala a současně byla nadlehčována.Z okna pokoje jsem pak uviděla to světlo.Už mezi dveřmi jsem dostala hrozný strach,byl to šílený pocit,hrůza.Začala jsem se třást.Dokázala jsem přejít jenom ke křeslu před oknem a podívala se ven.Viděla jsem kužel světla.Nahoře byl široký,dole se zužoval.Připadalo mi to jako reflektor.To mi stačilo... Otočila jsem se,vydala se do ložnce,dala si polštář na hlavu a říkala si: Jen klid. Co by to mohlo být?Je to měsíc který se dostal do oblaka.Prostě jsem si to snažila sama racionálně vysvětlit.Vsugerovala jsem si že je to všechno nesmysl, že musím spát.

Ráno jsem vyšla ven k plotu na zahradě.Sousedce jsem vyprávěla,jakou jsem dnes měla noc.Ta se domnívala že se asi honily mraky na obloze.Pak jsem obešla dům a hledala,jestli mi náhodou pod smrky nevyrostly nějaké houby,protože sousedka tenkrát houby našla.Přijdu na trávník a zůstala jsem úplně fascinovaná stát,protože na trávníku v těch místech kde se objevilo světlo jsem uviděla sežehnutou trávu.Byla hodně dohněda.Ještě se tam navíc objevily hluboké vpichy.Bylo jich tam hodně,kolem dvaceti.Některé menší,některé větší.Všechny byly kuželovité,na prst hluboké.Stále se to tam nějak obnovuje.Mluvili jsme o tom jen s manželem,nechtěla jsem aby se tady něco zjišťovalo.U sousedky jsem si zkontrolovala zda tam taky nemá vpichy.Nemá tam nic...

V truhlíku vedle trávníku pěstuji petunie.Zajímavé je že jenom ty červené byy toho rána jakoby postříkané černými skvrnami.Navíc byly květiny povadlé,ale zase jen ty červené.Na fialových a bílých nebylo nic.Vytrhala jsem poškozené rostlinky a vyházela je na hnůj.

Tři týdny na to jsem byla zase sama doma v noci.Bylo 4:15 najednou mě probudilo šílené zvonění v uchu.Bylo to jako když na vás někdo vzpomíná.Ozývalo se se strašnou intenzitou a dlouho nepřestávalo.Sousedův vlčák vyl celou noc jako šílený.Když vyzvánění ustalo,znovu jsem usnula.Ráno jsem vstala a šla se podívat na zahradu.Byly tam nové vpichy! Bylo jich mnohem víc.Od té doby mám pocit že došlapuji jako na nafukovací matraci.Také cítím že mám pořád studené nohy.Ale možná si to jenom namlouvám.Naopak u těch děr na zahradě mám zase pocit tepla."

Kolikrát jsi viděl(a) UFO? - anketa

18. prosince 2009 v 23:08 | Fox Mulder

Kolikrát jsi viděl(a) UFO?

Kolik Ti je let? - Anketa

18. prosince 2009 v 23:06 | Fox Mulder

Kolik je Vám roků?

Ovládáš nějakou psychokinezi? - anketa

18. prosince 2009 v 23:04 | Fox Mulder

Ovládáš nějakou psychokinezi?

Co si myslíš o 11.září? - Anketa

18. prosince 2009 v 23:03 | Fox Mulder

Než budete hlasovat přečtěte si plís tyhle KONSPIRAČNÍ TEORIE

Věříš na Lochnesku? - Anketa

18. prosince 2009 v 22:58 | Fox Mulder


Věříš na Lochnesku? Jestli nevíš o co jde tak TADY je o ní článek


Boj s mimozemšťanem

18. prosince 2009 v 13:38 | Fox Mulder

Boj s mimozemšťanem

Příběh se odehrál 10.října 1993 na cestě mezi obcí Lipí a náchodem přibližně v sedm hodin večer.Pan V. se vracel dom od kamaráda a vzal to zkratkou přes louky a les.Cestu domů dobře znal,protože tam chodil často.Na dohled od Bražeckých domků trasa v jednom místě vede dolů k potoku.Tam pan V. nepochopitelně odbočil z cesty a spadl do vody.Mě pocit jakoby ho něco vedlo.Když se namočil zdálo se mu,že někde nad sebou zaslechl smích.Potom v duchu zaslechl pokyn "pojď nahoru!" a tak se hned z potoka bez jakékoliv námahy vydal směrem vzhůru do stráně,jakoby ho něco přímo táhlo.Potom uviděl siluety svou postav.Jedna byla světlá,druhá tmavá.Ta světlá ho varovala ,aby se nevracel dolů k potoku,protože mu tam ta tmavá chce zlomit nohu.To pana V. rozčílilo a začal tmavé postavě hrubě nadávat a chtěl jí fyzicky napadnout.Přitom si všiml že postavy lesem vlastně nejdou,ale sunou se vzduchem a na povrchu těla mají něco jako šupiny.Telepaticky také zaznamenal,jak světlý tmavého varuje že pana V. nesmí v boji zabít.Pan V. přesto kopl nohou proti tmavé hlavě,ale nenarazil na žádnou překážku.Pak upadl a ta tmavá postava ho nějak,aniž by se ho dotkla,několikrát povalila do křoví a nakonec ho odhodila asi 15 metrů daleko proti kmenu stromu.
Světlá postava pana V. znovu varovala že mu chce tmavý ublížit a že se má raděj radši vrítit domů oklikou.Potom ještě dodala že se jmenují Anamtech a Anamnech a pocházejí z Venuše.Na závěr panu V. předpověděla že cestou domů třikrát upadne a najde čtyři bílé houby.To se skutečně stalo,při každém pádu nahmatal bílou houbu.Naposledy dvě najednou.

Matka dotyčného poznamenává že syn se domů vrátil až v půl jedenácté večer,zmáčený,špinavý,celý poškrábaný a na hlavě měl bouli.Byl v šoku a plakal.Od té doby pociťuje na celém těle mravenčení a svědění.Na kůži se mu navíc objevila vyrážka,mokvavé puchyřky které se slévají do větších skvrn,přičemž nejvíce byl pan V. postižen od půly stehen nahoru až po hruď.K lékaři se bojí jít,aby ho neposlal na psychinu.Vyrážka nakonec pomalu ustoupila.

Tento příběh se odehrál kousíček od Náchoda (asi je to někde TADY) ,na začátku údolí které se již desítky let honosí názvem "peklo"Místní občané a chataři dobře vědí, proč tento název vznikl...
Do údolí se chystáme na jaře vyrazit a prozkoumat ho.Budeme tam asi tři dny pozorvat a uvidíme jestli narazíme na něco zajímavého.O výletu se pozděj dočtete v nové rubrice "Expedice"








Opakovaná setkání

18. prosince 2009 v 13:03 | Fox Mulder

Opakovaná setkání

Několik setkání s podivnými bytostmi popisuje pan J.S. z Prahy.Zdá se že si ho tyto bytosit oblíbily už od dětství,protože poprvé UFO spatřil už v 10ti letech,když byl na pionýrském táboře.Na obloze tehdy ve velké dálce zahlédl letící předmět,celý stříbrný.Ten se nejprve pohyboval pomalu, ale pak se jeho rychlost zvýšila a za několik vteřin se narosto nehlučně ztratil.To bylo někdy v roce 1976.

Další šokující přihodu zažil pan J.S. na vojně v roce 1985.Kolem jedné hodiny v noci konal obvyklou obchůzku,když najednou asi 100 metrů před sebou uviděl nějakou postavu.Předpisově ji oslovil a v té chvýli se postava vydala směrem k němu.Zvláštní bylo že vlastně nedělala kroky,ale spíš plula nebo se sunula...Navíc ještě slabě zářila.Dál již pan J.S. na nic nečekal a dal se na útěk.Zhruba po 50ti metrech se zastavil a ohlédl se.V tom okamžiku zpozoroval ve výšce asi tři sta metrů jakési těleso,které se pomalu vzdalovalo.(Postava byla pryč)

Třetí setkání se odehrálo v říjnu 1991 přibližně v 8 hodin večer.Pan J.S. jel tehdy autem ze Zvole do Vraného a zdálo se mu že ho nějak zlobí světla.Proto je zkusil vypnout a znovu rozsvítit.Jenže i při zhasnutých světlech bylo na silnici pořád vidět.Za autem totiž letělo "děsivé světlo" které auto předletělo a zastavilo se asi 10 metrů nad zemí před ním.Byla to obrovská koule.Pan J.S. pochopitelně zabrzdil a čekal co se bude dít dál.Najednou se vedle koule objevila tatáž postava,se kterou se již setkal tehdy na noční hlídce.Tentokrát si ji mohl prohlédnout daleko podrobněj.Postava měla dost dlouhé ruce a poměrně krátké nohy.Byla malá,vysoká jen asi 130-140 cm.Dokonce pana J.S. telepaticky oslovila a oznámila mu "ještě se uvidíme". Hned na to zmizela.Nenastoupila do koule,prostě z ničeho nic byla pryč.Takoule pak začala slabě pískat s vznesla se kolmo nahoru, a to takovou rychlostí kterou pan J.S. nikdy předtím neviděl.
Jestli se opravdu ještě znovu viděli nevím. :(






Záhadná světla

17. prosince 2009 v 15:23 | Fox Mulder

Záhadná světla

Některé rodiny a jejich blízké přátele neznámé a záhadné jevy doslova pronásledují.Jednou z takto postižených je rovněž rodina pana P.V. z Jindřichohradecka.

Všechno začalo v červnu roku 1992. Tehdy k nim pozdě večer,přibližně ve 22:30 přijeli manželčini rodiče a hned se jich zeptali jestli chtějí vidět něco podivného.Všichni souhlasili,tak se bleskově oblékli a vraceli se cestou kterou rodiče přijeli.Otec manželky pana P.V. jim vyprávěl že právě autem projeli Slavocemi a hned za městem si na kopci povšimli dvou světel. Bya jasně oranžová,vzdálená asi dva kilometry a zhruba 6-8 metrů od sebe.Když zastavili tak světla klesla,když se rozjeli světla vystoupila do původní výšky.Doprovázela je až do písečné a tam zmizela za lesem nad židovským hřbitovem.Když se společně jeli k tomu hřbitovu podívat, při jízdě opět ty světla uviděli.Vypadalo to že už jsou nad Rakouskem.K původním dvěma světlům se pozděj připojila ještě dvě další a v dalekohledu vypadala jako disky s kopulkami nahoře.Asi v půl dvanácté v noci všechny disky klesly dolů a už se neobjevily.

V témž roce se jednou asi ve tři hodiny v noci šla matka manželky pana P.V. napít do kuchyně.Když se vracela zpátky do ložnice,spatřila na chodbě stříbrnou leklou nitku a na ní zavěšený kosočtverec (spíše vypadal jako obrys kosočtverce) složený s malých kapiček.Nemohlo přitom jít o žádný odraz světla protože na chodbě byla skoro absolutní tma.

O rok pozděj (1993) po půlnoci zase manželka panaP.V. viděla z okna ložnice obrovská
světla a slyšela zvuk který připomínal rachot železného válce taženého po asfaltové cestě.Ačkoliv tehdy bydleli ve třetím patře, světla se nacházela v ůrovni okna.Asi po dvou týdnech se stejný jev ještě jednou opakoval.

Obrovské světlo viděla tou dobou i jedna pracovnice tamnějšího státního statku.Původně se
domnívala že se jedná o reflektory náklaďáku,ale několik desítek metrů před ní se světlo rozprsklo, protáhlo se do vodorovné čáry a zmizelo.

Nejzáhadnější úkaz pozoroval pan P.V. 19.prosince 1993.Oba manželé šli v obvyklou dobu
spát.Asi v 22:45 pan P.V. zahlédl tři jasné záblesky.Jeho manželka potom pod stropem místnosti zpozorovala černý stín asi dvoumetrového muže, avšak vidět se dala pouze horní část postavy.Ten stín na ní začal klesat a ona vykřikla.Několik desítek centimetrů nad ní se zastavil a začal stoupat zpátky ke stropu.Pan P.V. stín neviděl, manželka zase nezpozoroval záblesky které zpatřil on.Po chvíli se šli pro jistotu oba podívat na dceru,která spala vedle,a manželka si vzpoměla, že jí dcera asi hodinu před usnutím říkala že na stropě viděla "světélka". Druhý den nebylo manželce pana P.V. dobře,bolela jí hlava a bála se vstoupit do ložnice.
Ktomuto poslednímu zážitku přitom došlo až po přestěhování do nového bytu.Aktivitu poltergaist můžeme vyloučit,protože ta se ve velké většině případů vztahuje k určitému místu...








Mimozemšťan na silnici

17. prosince 2009 v 13:59 | Fox Mulder

Mimozemšťan na silnici

Pan Martin zažil následující:

"Jedné letní noci roku XX jsem se ve tři hodiny ráno vracel pěšky k domovu,když jsem něco zahlédl ve křoví.První co mě napadlo bylo: co tam ten člověk takhle pozdě v noci dělá. Přiše jsem k němu blíž,asi tak na 20 metrů a vidím že má na sobě stříbřitý oblek,že je ke mě otočený zády a mírně sehnutý.Řěkl sem si že k němu musím jít blíž.Vtom se pohnul a začali jsme na sebe koukat.
Toto setkání naštestí proběhlo mírumilovně,zcela v duchu rčení "kdo uteče ten vyhraje"
Mimozemšťan (nebo co to vlastně bylo) se dal na ústup za křoví.Pustil jsem se za ním ale už jsem ho neobjevil.Zato jsem zaslechl nad hlavou nějaké vrčení a nad sebou jsem uviděl nějaký létající objekt.







Setkání na Orlíku

17. prosince 2009 v 11:44 | Fox Mulder

Setkání na orlíku

Všechno začalo naprosto nevinným dopisem sedmileté Jany babičce.Napala jí z prázdnin, které
trávila s rodiči v karavanu v kempu Radava u Orlické přehrady o tom co se jí přihodilo 5.července 1993.

Milá babičko!
Dnes ráno v 7 hodin když jsem se probouzela něco vrzlo.Myslela jsem že de někdo na WC a rozhlédla jsem se kolem.Všichni spali a nikde nikdo jiný nebyl.Najednou se ale objevila postava otočená ke mě zády a spěchala ke dveřím od přívěsu.Když k nim zabočila zahlédla jsem i část oka.Bylo velké a šikmé jako mají Japonci.Rychle otočila hlavu na druhou stranu, směrem na taťku tak jsem toho moc neviděla.Otevřela dveře a v nich zmizela.Dveře se zavřely samy a dál už se nic nedělo.Předsíň byla zavřená a otevírání dveřních zipů dělá velký rámus,ale já nic takového neslyšela.Rychle jsem začala budit mamču a vyhlédla jsem okénkem do předsíně.Tam už opravdu nic neobvyklého nebylo.Postava byla asi jeden a půl metru vysoká,jakoby obvázaná bílým trochu nažloutlým obvazem.Jen nohy měla jakoby něčím potažené.Měla tlusté ruce i nohy a neměla žádné prsty! Hlavu měa poměrně velkou a krk malý.Celá byla jakoby obtažená oranžovým zářivým světlem.Ufon hrozně spěchal a dupal.

Rodiče ke svědectví své dcery dodávají že se jim ještě svěřila s tím že se nohy ufonovy ohýbaly až pod koleny,tedy pod místem kde bychom kolena čekali.Nejprve ve dveřích zmizela záře a potom i ufon.Tím pro rodinu nezvyklý zážitek končí.







Ufon a holčička

16. prosince 2009 v 9:54 | Fox Mulder

Ufon a holčička

Následující příběh působí téměř stejně hororově jako známá Erbenova báseň o polednici.Vypravme se tedy do jedné malé Jihočeské vesničky.Píše se rok 1933 a malá osmiletá holčička,říkejme jí třeba Anička je sama v kuchyni.Bylo léto,čas žní a Aničnici rodiče právě na vypůjčené mlátičce mlátili nedávno sklizené žito a oves.Všude bylo plno lidí ale každý měl nějakou práci.Bylo 10 hodin dopoledne a kolem stavení vládl horečný ruch.Sedlák,který zapůjčil mlátičku se věnoval stroji,Matka s tetou vázaly otýpky.Otec se starší sestrou je odebíraly a skládaly na dveře.Stará sousedku hlýdala dva mladší sourozence a Anička sama v kuchyni čistila boty.Na práci u mlátičky byla ještě malá. V tom si děvčátko uvědomilo jaké najednou nastalo ticho.Přitom mlátička pracovala dále a musela dělat pořádný hluk.Anička klečící u police se natočila ke dveřím.O tom co viděla říká:

"Před policí stála postava asi 150 cm vysoká,oblečená v něčem podobném plátěnému obleku,v barvě vybledlého písku.Oči měla vypouklé.Dnes bych je přirovnala k poněkud menším polovinám skořápek od kokosových ořechů.Ústa ani nos nebylo vidět,ta kazajka kterou měla na sobě byla hladká,ruce a nohy ovinuté proužky asi 4 cm širokými.Boty se tvarem podobaly sněhulím.Zakončení rukou jsem neviděla.Možná nešlo o oblečení ale o nějaký ochranný oděv."

Tak Anička popisuje po letech příšerné zjevení.Nezapomínejme na fakt že se to stalo v roce 1933,kdyo nějakých mimozemšťanech nebo UFO nebylo ani potochu,a strašidelné příběhy se vyprávěly maximálně o vodnících,bludičkách,polednicích atd....
Jak Anička,tak i postava strnuly a asi půl minuty se na sebe dívaly.Anička potom zavřela oči a čekala co bude dál.Když se po chvýli odvážila oči zase otevřít,Postava už tam nebyla.V tom okamžiku se sami zavřely dveře,bylo vidět jak se ještě pohybuje klika.
Nejpodivnější na celé věci byla skutečnos,že celý prostor kolem domu byl uzavřený,obestavený stodolou,kůlnou,vysokou zdí.Vnitřní dvůr byl plný lidí,kteří se zabývaly mlácením obylí.Tudy prostě žádná postava neměla možnost do kuchyně nepozorovatelně proklouznout.Jediná přístupná cesta do dvora vedla mohutnýmy vraty.Ty však byly nejen zavřené,ale i zamčené.Anička se o tom přesvědčila spolu s matkou,které o podivné návštěvě vyprávěla.Anička se již do kuchyně neodvážila sama vrátit.Zůstala venku na dvoře a na všechno zapoměla.Teprve asi po deseti letech se na příhodu rozpoměla před známou sochou Radegasta.Ten jí nezvaného a neznámého návštěvníka znovu připoměl.

Stříbrňáci

16. prosince 2009 v 9:34 | Fox Mulder

Stříbrňáci

V hlášeních o kontaktech s podivnými bytostmi se někdy setkáváme se zcela specifickým cizincem,tak zvaným stříbrňákem.Je to postava jakoby utkaná ze stříbřité mlhy.Nemá jasné obrysy těla,lehce září a rysy obličeje je nemožné rozeznat.Přesně s takovým stgříbrňákem se setkali manželé Maškovy z Přílepova,aspoň podle článku v Milevských novinách ze dne 10.12.1993. Pan Milan Mašek v popsaném setkání tvrdí:

"Vzbudil sem se v noci a v nohách postele jsem ve vzduchu uviděl světlo jako od baterky.Byla to koule velká asi jako tenisový míček,pak se rozžhavila a na to zhasla.Nemohl jsem v tu chvýli ani pohnout.Potom jsem zase usnul.Myslel jsem si,že žena dělala něco s baterkou,tak jsem se jí na to ráno zeptal.O ničem nevěděla,ale sama v noci rovněž registrovala podivný zážitek."


Paní Mašková na tuto noc vzpomíná takto:

"Bral jsem si v noci penicilin,a jak jsem se vracela do ložnice uviděla jsem v chodbě malou temnou postavu,jakoby ze zadu ozářenou,vysokou asi 120 cm,obrysy byly velice nezřetelné.Neviděla jsem žádný obličej,ruce,nohy ani nic takového.Jen kulatou hlavu a tělo jakoby zahalené v plášti.
-Bez krku a trochu rozliplizlé,jakoby bylo v mlze.Vůbec jsem neměla strach.Ještě jednou jsem se tím směrem podívala-a normálně jsem pak odešla spát.Teprve ráno když se mě ráno ptal na to světlo,jsem si na ten zážitek vzpoměla."



Stejně podivný návštěvník zavítal také do ložnice paní V.M. Z jedné menší české obce.Vypráví o tom:

"Spali jsme a já se probudila-nevím proč.Jak jsem pomalu otevírala oči,spatřila jsem zhruba půl metru ode mě u postele postavu.Ono "cosi" měřilo cca 2 metry a zářilo to stříbřitě studeným do modra světélkujícím rozmlženým světlem.Pozděj sem se snažila je k něčemu podobnému přirovnat a zatím mu přibližně odpovídá jen záře měsíce.A když jsem otevřela oči mohla jsem to porovnat snad vteřinu,pak začalo rychle mizet,jakoby od spoda někdo páral svetr."

Návštěvníkovi nebylo vidět do tváře,spíše ji vůbec neměl,jen obrys postavy zářil ve tmě proti tmavé knihovně.Svědkyně si dál vzpomíná na to, že postava byla jemně tvarovaná a měla dlouhé vlasy,nebo snad loktuši.Mohla to být i kapuce.Paní V.M. se snaží svůj zážitek,alespoň trochu zracionalizovat.Z celého setkání měla přijemný a milý pocit.Nejprve jí napadlo že to mohla být panna Marie.Protože však zjevení nemělo plášť nebo sukni,tuto první asociaci zavrhla,potom si myslela, že by to mohl být nějaký anděl.Nakonec v televizi viděla v Nedělním ránu s Edurdem Hrubešem obrázek "Typického stříbrňáka" - a to byl přesně on. Od té doby se taky paní V.M. začala doma bát.Má pocit že jí něco stále pozoruje.
I když se od té doby její setkání se stříbrňákem už neopakovalo,nezůstal první kontakt bez následků.Paní V.M. před očima vídá něco jako hvězdičky,které se rozprskávají.Občas se z ničeho nic objeví,mají jasně modrou barvu,ale proti bílému pozadí jsou tmavé.K doktorovy zatím nešla,doufá že tento jev ustane nebo že si na něj zvykne.
Třebaže setkání se stříbrňákem byl nejsilnější záhadným zážitkem téíto paní,nebyl v její životě ojedinělý.Paní V.M. už několikrát pozorvala i podivné zářící předměty: Na podzim roku 1992 večer na obzoru světla jenž se pohybovala všemi směry,chvýlemi ale zůstala stát.O chvyličku pozděj sledovala cosi co letělo velmi malou rychlostí,jakoby krokem,nízko nad domy a připomínalo to kuličkové ložisko.Uvnitř bylo těleso tmavé a po obvodu mělo světélka,která střídavě blikala a byla žlutá,bílá a růžová.Tehdy stejný jev pozorovali i další vědci.Psalo se o tom v regionálním tisku.
Jednoho večera,asi měsíc před vánocemi 1992 uviděla paní V.M. nad polem něco jako silný reflektor,který dole na zemi osvítil jakousi vysokou postavu,nebo předmět podobný pomníku,pak následovalo výše popsané setkání se stříbrňákem.Po vánocích zpozorovala před oknem ložnice oranžově zářící kouli,která se tam zastavila,jakoby chtěla nahlédnout do místnosti.Potom vplula dovnitř změnila barvu na zeleno hnědou,obletěla lustr a rozplynula se.
Zajímavé jistě je,že paní V.M. inženýrka ekonomie,považuje sama sebe za realistku pro všechno se vždycky snaží nalézt nějaké normální vysvětlení.

Stejně jako paní V.M. také paní Z.M. z Kladna uvažuje zcela realisticky a na mimozemšťany nikdy nevěřila.Dnes je tako její výra otřesena vlastním zážitkem.Došlo k němu někdy v polovině 80tých let.Paní Z.M. o tom celé roky mlčela a snažila se srovnat si v hlavě,co se jí vlastně oné noci přihodilo.....
Tentokrá spala velice neklidě,bylo už po půlnoci když se najednou probudila.Zdálo se jí že k ní někdo hovoří.Rozespalá se posadila na lůžku a pak u pootevřených dveří vedoucích na balkón zpozorovala tři světlé silulety.Vstala z postele a štípla se do ruky, jestli se jí to nezdá.Ačkoliv pociťovala velký strach pomalu se sunula k balkónu.Jasně rozpoznávala stříbřitě se mihotající mužské postavy, vypadalo to, jakoby někdo na balkón vysílal holografický obraz.Jedna z postav s ní začala komunikovat a stále opakovala,aby se nebála,že se jí nic nestane.Pozděj paní Z.M. tvrdila,že ten hlas jí promlouval jakoby přímo do mozku.Nešlo o zvukovou řeč,ale nejspíš o telepatii.Strachu se však nezbavila,a když došla ke dveřím balkónu,tři stříbřité postavy neznámých se náhle vznesli do prostoru a zmizeli.Potom paní Z.M. silně rozbolela hlava a cítila velkou únavu.Zavřela tedy dveře a šla si opět lehnout.Okamžitě tvrdě usnula, ale po celý následující den jí třeštila hlava,a nemohla se na nic soustředit.
Podotýkáme ještě že paní Z.M. je psychycky naprosto zdravá a svůj zážitek neumí racionálně vysvětlit.Nikdy totiž netrpěla žádnými halucinacemi.Ona komunikující bytost jí dokonce zdělila jméno hvězdy,odkud neznámí návštěvníci přišli.Ten název si paní Z.M. ještě druhého dne přesně pamatovala,po tech si už ale na něj nevzpomíná.Škoda :(

UFO-videa

14. prosince 2009 v 22:24 | Fox Mulder
UFO

Věrohodná videa UFO



Článek k tomuto videu najdete ZDE





Zajímavé video.Nějaký létající objek zachycen bezpečností kamerou.Co si o tom myslíte?




Další haluz video.Něco létajícího nafilmovala vojenská kamera,dokonce v blízkosti oblasti 51.



Ufo u World Trade Center.Podle mě fake,ale nejsem si jistý.Každopádně hodně zajímavý.

setkání v lese

14. prosince 2009 v 21:47 | Fox Mulder

Setkání v lese

Tento příběh se natolik podobá nějaké moderní pohádce že je těžké mu uvěřit,ale je k dispozici nejenom výpověď muže který se s bytostí potkal,ale i lékařské zprávy.

Pan J.B. se 5.listopadu roku 1992 vracel z lesa.Byly asi tři hodiny odpoledne a již se začínalo šeřit.Najednou se proti němu z husté mlhy vynořila postava vysoká 140-150 cm.Na sobě měla dlouhý khaki plášť a na hlavě podivný třírohý klobouk.Bytost jakoby nic pana J.B. pozdravila xD xD a přitom silně ráčkovala.On jí na pozdrav odpověděl.Postava se ho potom zeptala co dělá rakovina.Než se šokovaný pan J.B. zmohl na odpověď,postava zase zmizela v lese.Druhý den se pan J.B. vrátil s traktůrkem do lesa aby si odvezl nachystané dřevo.Zastavil se na místě kde onu záhadnou bytost potkal, a pak mu motor traktůrku odmítal naskočit, o kousek dál už ale nastartoval bez problému.
Nejpodivnější však na tom je skutečnost že pan J.B. onemocněl v roce 1986 rakovinou kůže.Třebaže lékaři udělali všechno co je v takových případech obvyklé,nepodařilo se jim chorobu zastavit.Když se po popsané příhodě pan J.B. dostavil na pravidelnou kontrolu,bylo vše na najednou,jakoby zázrakem v pořádku.Pro úplnost ještě dodejme že jiný svědek pozoroval téhož dne kdy pan J.B. potkal svého "mimozemšťana" nad lesem dva záblesky namodralého světla,jejichž původ si nedokáže nijak vysvětlit.

Pro každý případ připojujeme ještě další podrobnosti k popisu podivného léčitele.Kdybyste se s ním setkali,měl by mít namodralý obličej a narůžovělou bradu.Přes svůj malý vzrůst mluví hlasem dospělého muže.

Setkání u letiště

14. prosince 2009 v 15:39 | Fox Mulder

Setkání u letiště

Neznámé bytosti se zřejmě zajímají o technický pokrok na planetě.Důkazem toho jsou nejen četná pozorování armádou u vojenských základen a u jaderných zbraní ale i tenhle příběh.

Jeden mladý inženýr,bankovní úředník viděl 19.října 1993 něco krajně podivného u letiště v Kožlanech.

"Jel sem z Kožlan na Dřevec,bya asi jedna hodina ráno.Vtom jsem u letiště v Kožlanech (jen za obcí) zahlédl jak tam něco stojí. Nejdříve jsem si myslel že je to sloupek,ale po přiblížení jsem rozeznal že je to zvláštní postava v přilbě s bílím okrajem.Bytost neměla tvář.Hlava jí navazovala hned na tělo,jež bylo tmavé a pohlcovalo světlo.Od mého auta byla ta bytost vzdálena asi 150 cm.Na úzké silnici se nedalo otočit.Byl sem tedy nucen projet okolo ní středem silnice.Naštestí mi nevynechala světla ani motor (děje se tak hojně při setkání s létajícími talíři-vyzařují zřejmě nějakou energii která ruší naší elektrická pole) nevím co dělaly přístroje,protože sem se sousředil na bytost.Pootočil jsem se k bočnímu oknuPostava tam stála a zdálo se mi že pohnula nohou ale to nevím jistě.Chvýli sem jel až stovkou,ale řekl sem si že je to zbytečné,protože pokud by chtěla,postava by mě asi stejně dohnala.Pozděj jsem zjistil že se na daném místě poslední dobou dějí divné věci.Nějací manželé tam jeli okolo a nad nimi letěl neznámý objekt.Pak zase někdo viděl neznámou postavu,taky to bylo u letiště.Nakonec jsem si řekl že jsem měl štěstí, protože prý se už stalo že se bytost dala do běhu a běžela za autem až k vesnici.Já jsem žadný létající objekt neviděl a jsem rád že jsem se setkal jen s jednou postavou,protože by nebylo příjemné vidět jich najednou víc.Lidé z Kožlan se tomuto místu vyhýbají."





Děti vyprávějí

14. prosince 2009 v 14:35 | Fox Mulder

Děti vyprávějí

Snad nejdůvěryhodněší svědectví pocházeí od dětí.Ty totiž většinou nemají důvod si něco vymýšlet v zájmu vlastí popularity a pamatují si hodně detajlů.

Jedno takové zajímavé svědectví je tady:

Příběh se odehrál 16.Dubna 1994 v Dolanech.Jeho autorem je Ondřej Kopecký tehdy navštěvující 4.třídu.

"Domluvili jsme se se setřenicí Kateřinou, že půjdeme po večeři ven pozorovat naše psy.Sledovaly jsme je před naším domem a potom jsme šli do stanu který máme za domem a v kterém přes prázdniny spíme.Byly jsme v něm nějakou dobu a potom jsme se vypravily znovu se podívat na psy.
A hned na to kačka něco uviděla a připadalo jí to jako UFO Viděli jsme něco nízko nad obzorem.Jako talíř s kopulí.Byl šedočerný,a na něm ve spodní části tři ďubky-ty byly světlejší než talíř.Ten se pomalu otáčel. Vznášle se nad Sebušickým kopcem. Na povrchu celý žlutě zářil. Kačka šla pro babičku aby se šla taky podívat. Ta vyšla i s mým mladším bratrem Markem,ale hned se zase vrátili domů.Talíř byl pořád na stejném místě. Za chvýli Kačka utekla domů a já zůstal sám. A pak ze spodního okraje talíře, ze kterého svítily žluté paprsky sestoupily tři postavy. Vydaly se prostředkem silnice. Funěly jako při hlubokém dýchání a dupaly.Šly pomalu ke mně.Mezi nima byla mezera zhruba třicet centimetrů.Zatavily se asi dva metry předemnou.
Strach jsem měl jen málo.Koukali jsme se na sebe.Měly výšku asi jako dospělý člověk.Halvu měli obnaženou a na sobě skafandr, jako mají kosmonauti-barva byla šedá.Nohy nebyly v botách,viděl jsem jen takové placky.Měly holou hlavu a velké uši.Halvu velkou jako člověk,ale kulatější.Barva kůže byla růžovější než u člověka a oči stejně velké máme my s černými panenkami.Nos měly velký jako člověk a úzké rty.Ruce dosahovaly až na zem a na nich byly 3 prsty.Dívaly jsme se na sebe asi 2 minuty.Pak jsem se podíval do oken k babičce jestli se někdo nedívá, ale nikdo tam nebyl.Když jsem se otočil zpátky tak už byly postavy pryč.Talíř byl ještě chvýli na obloze a potom odletěl směrem na Svinišťany."




Ondřejovo vyprávění doplňuje Kateřina Jirásková,tehdy též žákyně 4.třídy.

"Po večeři v pondělí jsme se domluvily s Ondrou, že půjdeme pozorovat psy.Stáli jsme za keřem a já se ondry zeptala jestli věří na ufony.On řekl že moc ne. A zeptal se mě, jestli já věřím. Řekla jsem že jo. A pak jsem se podívala směrem ke Krabčicím.Nad kopcem jsem uviděla světla.Viděla jsem světla žluté barvy.Talíř byl žlutý a kolem něho byla žlutá záře.Pomalu se otáčel,ve spodní části měl tři žluté body.Pak jsem slyšela dupot a funění.Bála jsem se a utekla domů.Ještě jsem se podívala na oblohu, ale ta už byla černá a nic jsem neviděla.Ondra tam ještě zůstal a když se vrátil tak mi vyprávěl co viděl.Řekli jsme mému taťkovy že jsme viděli ufo a druhý den jsme se tam jeli autem podívat na Krabčický kopec ale nic jsme tam nenašli ani neviděli."

Ondřejova maminka se dodatečně rozpoměla,že podle chlapcovy první výpovědi mu jedna z postav podávala bílou krabičku a měla přitom nápadně dlouhé ruce.Tak dlouhé že aby mohla ruku s krabičkou natáhnout, musela couvnout dozadu.Ondra si krabičku nevzal.