Červen 2010

Unesen do laboratoře?

30. června 2010 v 10:12 | Fox Mulder

Unesen do laboratoře?

Pan Karel pozoroval na obloze za soumraku stříbrošedé kulaté těleso, z něhož vycházela jakási "aura" podobná polární záři. Těleso se pohybovalo směrem ke svědkovy. Ten chtěl utéct, ale nemohl protože se cítil ochromený. Objekt zastavil přímo nad ním. Pak ucítil mravenčení a omdlel. Cítil že ho něco táhne vzhůru, a zdálo se mu, že leží ve skleněném sarkofágu v nějaké laboratoři. Probral se až druhého dne za svítání na louce, několik kilometrů od místa kde omdlel. Cítil se být naprosto vyčerpaný, malátný a bolelo ho celé tělo.

Nezvaná návštěva

30. června 2010 v 9:58 | Marda

Nezvaná návštěva

Pan J.V. ležel v posteli obličejem ke zdi a spal. Když se v noci probudil, dostal příkaz aby se otočil na druhou stranu. Měl pocit, že v místnosti někdo nebo něco je a tři minuty byl zcela ochromený. Vše se po několika týdnech opakovalo ještě jednou. Potřetí se svědek mohl ve stejné situaci hýbat a u okna zahlédl postavu jakoby z šedobílé mlhy, lidského vzezření, vysokou 150-160 cm. Uchopil do ruky sprej se slzným plynem a přiblížil se k postavě na vzdálenost metr a půl, kde byl opět ochromen. Měl pocit jakoby s postavou marně bojoval. Pociťoval vztek že mu někdo bez povolení vlezl do pokoje. Svědek se pak se vším svěřil bratrovy i dalším lidem a od té doby návštěvy ustaly.


Záhadná cesta

30. června 2010 v 9:23 | Marda

Záhadná cesta

Panu Jaroslavovy, který se společně se svým známým vydal do Litomyšle, se na silnici 8 km před městem z ničeho nic otevřela kapota, což se mu nikdy předtím ani potom nestalo. Zastavil, vystoupil, kapotu zavřel. Tehdy ho předjela dodávka Škoda 1203, bylo to přesně v 17 hodin 50 minut. Pokračoval v cestě a asi po kilometru onu dodávku předjel. Jel rychlostí 120 km/h a v té době nepotkal žádné jiné auto. Za 3-5 minut po předjetí dodávky zjistil že je o hodinu více a že není před Litomyšlí, ale už 15 kilometrů za ní, aniž by si byl vědom toho že městem projel. Na tachometru bylo místo předpokládaných 160 ujeto o 90 kilometrů více. Pan Jaroslav tedy auto otočil a jel zpátky do Litomyšle. Silnicí kterou se vracel, však předtím neprojel, což potvrdil i jeho spolujezdec. Minuli vesnici, která tam předtím nebyla, nebyl tam ani les na obzoru a domy v dálce. Na cestě panoval běžný provoz,zatímco předtím to vypadalo, jako by jel krajinou bez lidí. Ztracený čas si nedokáže vysvětit ani řidič, ani jeho spolujezdec.

Série setkání rodiny paní Jany

28. června 2010 v 14:20 | Fox Mulder

Série setkání rodiny paní Jany

Paní Janu probudilo jednou v noci brnění po celém těle. Byly 3 hodiny ráno a do pokoje pronikala silná záře. Svědkyně odhrnula závěs na okně a zpozorovala nízko nad zemí neobvyklý objekt. Tento objekt byl zdrojem červeného a zeleného pulzujícího světla. Vzbudila tehdy svého jedenáctiletého syna a i ten neznámé těleso uviděl. Z objektu asi po dvaceti minutách vystoupily dě postavy vysoké asi dva metry a vydali se k jejich plotu. Psi začali výt a probudil se i manžel svědkyně. Také on viděl cizí objekt. Jak objekt odletěl není známo. Ráno našli u plotu vyšlapané stopy. Ufologové tam údajně naměřili zvýšenou radioaktivitu.

Brnění pociťovala svědkyně ještě několik dnů.

V polovině října se za sadem u domu objevila zářící koule o průměru asi 5 metrů, znovu se ukázala koncem října. Pokusili se jí vyfotit, ale přístroj selhal. Když se potom svědkyně vracela do ložnice, spatřila v pokoji své dcery jakousi postavu. Když rozsvítila, postava zmizela. Svědkyněpak usnula, ale po chvilce jí probudilo známé brnění. Tehdy uviděla před sebou dlouhý svítící tunel a cizí hlas ji vyzýval aby šla s nimi. Když to odmítla, hlas jí vysvětloval že od ní potřebují mít nové potomky. Na dvůr v té chvíli přijel autem manžel svědkyně a tím vše skončilo.

V červenci 1995, tedy téměř po dvou letech, sledovala svědkyně se synem svisle letící objekt podobný doutníku. Ten se začal rozdělovat na menší části a nakonec zmizel. Následujícího dne se jev opakoval, pozoroval ho i manžel svědkyně.

Asi 15. března 1996 se  zahradě opět objevila známá pětimetrová koule.

V polovině dubna téhož roku probudily staršího syna dvě žluté kuličky, které se mu vznášely nad postelí ve výšsce prsou. Byly velké asi jako Vlašský ořech. Když matka která šla syna v noci zkontrolovat, viděla úkaz a vykřikla synovo jméno vše zmizelo.

Koncem dubna v noci probudil dceru tlak po celém těle - jakoby byla hluboko pod vodou. Navíc se jí zdálo, jakoby jí něco hladilo a stále říkalo, že musí geneticky zachránit jejich civilizaci.

Pár dnů potom mimozemšťané paní Janě voperovali do břicha, na levou stranu, nějaký podlouhlý předmět a řekli jí, že bude mít trojčátka.Ohlásili svůj návrat na 3.května, kdy byl úplněk, ale neukázali se. Voperovaný předmět pak zmizel sám od sebe koncem června, ale místo kde se nacházel paní pořád pobolívá.

Počátkem července se mimozemšťané na dceři dožadovali vyslovení nějakého klíčového slova, ale marně. Od paní Jany zase chtěli zjistit nějaká čísla.

V téže době se její synovec u ní v koupelně setkal s metr a půl vysokou postavou a tvrdil, že stejnou bytost viděl i doma v nedaleké vesnici.

Tím příběh končí. Jestli Paní Jana nakonec opravdu porodila trojčata nevím.





Přišel do nemocnice

28. června 2010 v 13:09 | Fox Mulder

Přišel do nemocnice


Jedenáctiletá Eva ležela po neůmyslné otravě léky v nemocnici a dostávala infuze. Jednou v noci měla pocit, jako kdyby jí někdo sáhl na oči a na srdce. Potom uviděla bílé světlo s tmavým středem a v něm podivnou postavu. Neměla vlasy, byla celá vrásčitá, snad měla i kůži posetou vředy. Na jedné ruce měla 6 prstů, druhou ruku neměla. Postava nebyla oblečená do žádných šatů,proto bylo vidět, že i tělo má vrásčité. Neměla žádné pohlavní orgány. Barva pokožky byla tmavě hnědá. Eva se zjevení bála a cítila že jí pálí kůže. Když se přestala bát, pálení se změnilo na příjemné teplo. Celý výjev trval asi 5 minut. Ráno se cítila úplně v pořádku. Když o podivné návštěvě mluvila s noční sestrou, ta popřela, že by kohokoliv v noci na oddělení viděla.






Špatný sex...

25. června 2010 v 15:30 | Fox Mulder

Špatný sex...


Pan Jan se vracel kolem druhé hodiny v noci autem z Potštátu domů. Najednou ho oslepilo bílé světlo. Zastavil a vystoupil z vozu. Když vystupoval podlomily se mu kolena a zablesklo před očima. Pan Jan upadl a omdlel. Poté se probral znovu na silnici ale světlo už bylo pryč. Nasedl do auta a odjel domů kam dorazil něco po páté ráno. Chyběli mu 3 hodiny času.

Pan Jan se nechal zanedlouho poté zhypnotizovat. V hypnóze jasně viděl dva šedé mimozemšťany, vysoké asi 150 cm. Ti ho zlatězeleným paprskem dopravili do svého létajícího talíře a ten se i s ním vznesl. Pan jan si vzpomíná že pak ležel úplně nahý na stole, cítil se nádherně, všude kolem byla světla. Potom se k němu přiblížil jeden mimozemšťan a svědek pocítil silnou ránu do genitálií. Chtěl se stočit do klubíčka, ale nešlo to. Vzpomíná si také, že bytosti mu předtím vyvolali erekci.

Za zmínku stojí že v blízkosti Podštátu se nachází vcelku rozlehlý vojenský prostor.

Svědek má od této události problémy se sexuálním životem...





Vyléčena paprskem

25. června 2010 v 14:38 | Marda

Vyléčena paprskem


Tento podivný příběh se stal v noci jedné 72 let staré důchodkyni z vesničky Hoštice u Volyně.

Paní Julie Fabiánová se v noci vzbudila a její po úraze chromý pejsek se dožadoval vycházky před dům. Proto se tam o berlích, bez kterých nemohla chodit vybelhala. Venku uviděla UFO podobající se obrovské kovadlině, z níž vyplul velký balon a z něj potom tři menší koule. Z koulí vystřelovaly paprsky a dva dopadly na ni a pejska. Tehdy pocítila bolest v oku a všude kolem se rozlila mlha. Paní ztratila pojem o čase. Nepamatuje si co se přesně stalo, nicméně po tom co se vzpamatovala zjistila že může chodit bez větší námahy bez berlí. Cítila obrovský příliv energie. Protože již nemohla usnout pustila se do úklidu. Oštřující lékařka se odmítá k věci vyjádřit.



Mimozemšťané v Soběslavi

25. června 2010 v 14:22 | Fox Mulder

Mimozemšťané v Soběslavi


Paní Evě ze Soběslavi se po usnutí zdálo, že u ní v pokoji je někdo další. Byly to postavy oblečené do bíle se lesknoucích skafandrů, místo obličejů však měly jen tmavé skvrny. Návštěvníci jí sdělili, že jí vezmou s sebou a naložili ji do nějaké rosolovité krychle. Potom cestovala kosmickou lodí. (kam nebo jak není známo). Po přistání ji přepravovaly někam vozíkem, který drncal, protože cesta byla pokryta malými i velkými jehlany. Paní E. pak dostala krabičku, s jejíž pomocí mohla s mimozemšťany komunikovat. Bytosti ji předpověděly, že jedno z jejích koťátek zemře, což se také druhý den stalo. Ptala se jich, jak by mohla pomoci svému tatínkovi který trpí rakovinou a mimozemšťané jí sdělili, ale až po určitém váhání, že otec má pít hodně silného ruského čaje. Také jí oznámili, že sestřenici se narodí chlapec, což se o 3 měsíce pozděj také stalo. Svědkyně neví, jestli se jí všechno jenom nezdálo. Když se však ve dvě hodiny v noci probudila v posteli, zjistila, že je otevřené okno, které obvykle neotevírala, protože šlo velmi ztuha.

Nedaleko vesnice v níž paní Eva žije, zpozoroval místní myslivec na mýtině šest světel a nad nimi ještě jedno větší. Když pozděj zjistil že zvěř se tomuto místu vyhýbá, šel se tam podívat a našel v půdě tři vytlačené kruhy o průměru asi 3 metry. Navíc švagrová paní Evy zahlédla před svým oknem vysokou štíhlou postavu s hodně dlouhýma rukama, ale víc si nepamatuje protože potom jakoby upadla do bezvědomí.




Havárie u Pusté Polomi

24. června 2010 v 10:45 | Fox Mulder

Havárie u Pusté Polomi

Když něco létá, musí to taky alespoň někdy spadnout. A pokud nad námi létá dostatek létajících talířu (řádově několik milionů pozorování v celém světě) jejich havárie by nebyly jen domněnkou ale důsledkem statistiky. Proto obdobné havárie nezaznamenali jenom velké státy, ale něco málo se dostalo i naší malou republiku.

Tady je jeden z příběhů:

V Pusté Polomi je pole a za ním les. Ten les se nazývá Farářská budka. Jeden kluk který tam chodil na maliny jednou viděl něco neobvyklého. Když se vracel večer domů, viděl na obloze takový talíř který vydával zář. Padal dolů a zapíchnul se do země. Kluk radši utekl domů. Za několik dní tam přijeli nějací odborníci a objevili něco v lese. Od té doby se tam dějí zvláštní věci. Šli jsme se tam podívat a v křoví se náhle objevila velká hlava. Měřila asi 50 x 50 cm. Pravděpodobně to byl mimozemšťan.

Tohle svědectví se mi příliš věrohodné nezdá. Ta hlava na konci působí dost fádně. Bohužel na autora svědectví nemám kontakt.







příběh mojí čtenářky

23. června 2010 v 10:31 | Fox Mulder

příběh mojí čtenářky


Tento příběh mi poslala jedna slečna po přečtení článku "strach z mimozemšťanů"

To mi připomíná můj zážitek,byl to myslím hodně živý sen,nemůžu si to celé přesně vybavit,ale vím že od té doby jsem měla šílený strach vůbec chodit spát,dodneška mám nevysvětlitelný strach usínat ve tmě-a to je mi už 21 let a prostě potmě obzvlášť sama potmě v noci neusnu,spím při rozsvíceném světle,k oknu spím zády a pokaždé si závěsy dotahuju nadoraz ke straně postele,aby nebylo vůbec vidět ven....Začalo to v mých zhruba pěti,šesti letech nejspíž se mi zdál živý sen,a zdálo se mi o tom jak ležím na v noci v posteli a najednou mě vzbudí v ohromný hluk,strašně písklavý a šumivý-připomínalo to trochu i hučení jedoucího vlaku,vstala jsem rozespalá z postele a chtěla se jít podívat k oknu co se to venku dějeJakmile jsem vstala než jsem stihla dojít k oknu,už koutem záclony prosvítalo zvláštní ohromně zářivé světlo,popošla jsem blíž,v tu ránu jsem najednou skoro nic neviděla,protože mě to světlo celou pohltil bylo všude kolem mě,pamatuji si ještě to,jak mě i v tom paprsku brnělo celé tělo a nemohla jsem se vůbec hýbat,chtělo se mi křičet,ale nemohla jsem pohnout ani bradou,pak si pamatuju jak jsem se vzdalovala kamsi do neznámas nějakýma tehdá pro mě skřítkama ,prostředek toho snu se mi nevybavuje,a pak vím,že jsem se stejným způsobem vracela zpátky.A poté bylo ráno a já se probudila....Od té doby mám ty šílené pocity a strachy ze tmy a podobně.Po té se ty sny opakovaly i když jsem byla starší,převážně stejným způsobem a kolikrát i s pár usekamy navíc třeba to,že jsem ležela někde na lehátku ve velké místnosti a ti skřítci mi dávali divný stroje na břicho,do břicha a ráno mě to břicho bolelo,tak jsem si říkala,že jsou to divné živé sny....A ten strach narůstal.Když jsem povyrostla,začala jsem se zajímat o věci ohledně ufo,a pak jsem začala uvažovat o tom zda-li to byli jen sny...Dodneška nevím,postupem času ty živé sny vymyzeli,jen vím,že můj strach zůstal.A nyní se mi zdávají sny o ufo občasné,ovšem jsou uplně odlišné a rozhodně ne tak živé,a vždy když se mi o tom zdá a já se probudím poleje mě opět strach-ale vím a ujistím se vždy,že to byl jen sen....










Kulatý objekt nad balkonem

20. června 2010 v 15:49 | Marda

Kulatý objekt nad balkonem


Bude to asi pár měsíců zpátky a jistě si na to pamatujete, když bylo po celé republice vidět UFO. Byly toho plné noviny i zprávy a mě se přihodilo něco velmi zvláštního.

    Mohlo být asi jedenáct v noci a já jsem si psala s kamarádkou na icq. Celý byt byl tichý a prázdný. S Petrou jsme se samozřejmě v takových chvílích začaly strašit. Tak nějak jsme řeč zavedly na to, že dnes má být nad naším městem vidět UFO.

    Vypla jsem počítač a šla na balkon, abych měla lepší výhled na oblohu. Trochu jsem se bála, protože nesvítil měsíc a pouliční lampa před domem nesvítila. Vzala jsem tedy mobil a šla zavolat Petře, jestli teda něco vidí. Zhruba po půl hodině nesmyslného vykecávání a smíchu mi začal signál z nějakého důvodu blbnout. Kamarádčin hlas se mi postupně strácel, až nebylo na druhém konci telefonu slyšet nic. Chtěla jsem jít do domu, když v tom jsem si najednou všimla, že nad protějším domem se vznášel jakýsi oválný mrak. Měl tvar talíře. Zdálo se mi, jakoby klesal a přitom bylo slyšet takovéto hučení, jako když vám nad hlavou prolétne letadlo. Tohle bylo ale silnější a zároveň jsem cítila takový zvláštní tlak. Nevěděla jsem co dělat, chtěla jsem se schovat, ale tělo mi zdřevěnělo. Tak jsem se jenom skrčila pod stolek a čekala, až to přelétne.

    Zdálo se mi, že to lítá hodně pomalu, navíc jsem neviděla žádné světla, ale vážně to mělo tvar talíře. Až se zvuk vzdálil úplně, že ho skoro nebylo slyšet, vylezla jsem z pod stolku a běžela do obývacího pokoje. Všude jsem rozsvítila, protože jsem byla vyděšená k smrti.

    Ještě asi dva týdny potom jsem měla příšerný strach, že se pro mě vrátí. Je možné, že si to můj mozek jenom domyslel díky povídačkám, které jsem v té době slýchávala o UFU, ale ten divný zvuk a špatný signál se mi nemohl jenom zdát..

Autor: Candy